Get your own Free Home Page
Kimiko Hagiwara - soprán
Dohyung Kim - baryton
Junko Kuribayashi - klavír
ECM NEW SERIES 1581
text bookletu: Hans-Klaus Jungheinrich
producent: Manfred Eicher (ECM)
1 CD
číslo desky: 449 159-2
Text: něm., angl.
Nahráno: 1994
Vydáno: 1996
42:13
DDD
HH
Ptáme-li se, zda H. Reber splnil, co si předsevzal, výsledná odpověď zní: nikoli. Svůj plán široce rozepjal na ose Vídeň - Atény - Tokio. My, kteří tu soudíme za Středoevropany, se nad jeho CD jménem "MA" dost nudíme. Takže přinejmenším jedna ze zúčastněných kulturních oblastí přišla zkrátka, a to by se postmodernistovi stávat nemělo.
Antický Řek by byl možná celkem spokojen tragickým důstojenstvím, ba až ataraxií. A což teprve buddhista! Ten by si lebedil, jak dobře je MA mimo toto slzavé údolí. - Za těchto okolností Čech usíná, neboť mu nebylo dopřáno dost neřešitelných problémů, nad nimiž by mohl (marně sice, ale s chutí) trpět.
Ze slibované romantické Vídně zbývá na desce dost "rozvolněné" vibrato 1. části (na to, že je zpěvačka Japonka) a z Vídně dvanáctitónové jakási volná atonalita. V 2. části se Kimiko Hagiwara celkově polepšila, přidává se k ní baryton dost slušné úrovně Dohyung Kim a i hudba má v sobě jistou invenční hravost a nerv.
Jako obvykle podal výklad zajímavější hudby samé Hans-Klaus Jungheinrich. Zenovou "přednáškou" o natáčení jsou zase doprovodné fotografie.
Dodejme, že MA nepatří mezi pojmy, jež jsou samotným Japoncům zřejmé (testováno na turistech). Když už jsem si pobrukoval "...žádnej neví, co je to MA", osvětlila mi studentka architektury z Kjóta, že MA je nejen prostor mezi zdmi, ale také "ten prostor mezi tóny"! V Reberově kompozici je toho MA mezi tóny a kolem nich opravdu dost: práce s tichem a s pauzami patří k nejpodstatnějším a nejvydařenějším rysům projektu. (Vzpomeneme si tu, jak dlouho dokázal Heidegger meditovat o džbánu a o tom nic, které v něm není, pardon: JE, když v něm není voda, a které činí džbán džbánem, díky tomu, že to nic činí bytím.)
K tomu dodává Jungheinrich další významy MA, totiž prázdnota a odříkavost, uskrovnění, skromnost, šetrnost, a navíc japonskou metaforu o dveřích a Měsíci: Měsíc nedosáhne dveří, ale jeho světlo ano, a dosáhne i prostoru v nich. V této fázi bádání o MA jsem se obrátil na japanoložku Dr Zd. Švarcovou, od níž jsem se dozvěděl, že MA je kombinovaný znak jak pro měsíc, tak i pro dveře, což dohromady symbolizuje světelné pole mezi oběma. Takový vymezený a osvícený prostor pak může naznačovat návrat do mateřského lůna, ale také milostné pronikání.
To je všechno zajímavé ke čtení a k meditování. Otázkou však zůstává, jak už jsem řekl, nakolik se Reberovi podařilo vnést svou hudbou do prostoru tří dějepisně a zeměpisně vzdálených kulturních těžisk množstvím vztahů oživené a zároveň vyvážené pole, čili MA?
Get your own Free Home Page