Heinrich Ignaz Franz BIBER (1644 - 1704)
MENSA SONORA
Sonaty a 5
Sonaty a 6

MUSICA AETERNA
celkem 55'31

SLOVART RECORDS 1992
rok nahrání:6.-7.3.1992
rok vydání: 1992

text bookletu: Jiří Sehnal
producent:Valentin Zbyňovský
HH


Řekne-li se barokní Kroměříž, zazní nám lesk dvora biskupa K. Lichtensteina-Castelcorna; a řekne-li se MUSICA AETERNA, objeví se slunečná (a pro soubor zakladatelská) osobnost profesora J. Albrechta. Zato salcburského arcibiskupa nemají muzikanti rádi.

Jako tak často v životě, je i tady všechno obráceně: H. I. Fr. BIBER asi po roce slibně začínající kariéry utekl z Kroměříže - zřejmě za lepším bydlem - zrovna k arcibiskupu salcburskému, aby pak své faux-pas žehlil řadu let zasíláním vlastních skladeb zpátky do Kroměříže svému (a Vejvanovského) slavnému chlebodárci.

Z nahlédnutí na CD, kde figuruje nikdy neuznaný název státu "CZECHO-SLOVAKIA 1992", zase na nás - místo rakouskouherského sluníčka - zavane Čarnogurského pohled a Mečiarův hlas... Také výtvarný doprovod desky je rozporný: sahá od atmosféry bohatých středoslovenských kupeckých domů z časů Šangalových až po rádoby-západní, agresivně estetický image.

Stejně tak je na jedné straně hodno ocenění nejen to, jak zajímavé Biberovy skladby Aeterna vybrala (připomeňme insitní Selskou pouť), ale také pečlivost, s níž pracovala na reliéfování frází. Se slovenským temperamentem se muzikantům podařilo sdělit to, o čem ediční poznámka hovoří jako o "nečekaných náhlých kontrastech" a "prudkém střídání emocí" příznačných pro barok. Na straně druhé - víc než nejasnost kolem č.7 a 8, jež podle všeho naskakuje dvakrát (?!) - vadí konstantně ostrý zvuk houslí, jakoby z kovových strun, což paradoxně asi ani neodpovídá skutečnosti strun s největší pravděpodobností střevových! Stejně tak intonace nezviditelňuje soubor v nejlepším světle. V obou případech jde tedy hlavně o problém výroby a výstupní kontroly.

Ještě několik slov o komentáři k CD. Ačkoli je psán - zdá se - převážně česky, text plynule přechází (v souladu s jazykovým zákonem) ve slovenštinu. Na pragocentristu pak rafinovaně útočí federální slova: znející, nekterých, predstavovala, spoločensky významnejší, pánske (= šlechtické), kostole, oltářum, a obrat "z názvů snímek".

A tak tedy na konec ještě vzkaz kolegům na Slovensku: neberte to, prosím, jako pokračující český útlak, ale deska, která chce být ve světě konkurenceschopná, musí být - soudě ze zkušenosti s tamní produkcí - přeci jen dotaženější.


Index

Home


This page hosted by Get your own Free Home Page