Večírek na pláži

Název: "Večírek na pláži"
Autor: Alice
Zaslal: Alice
Přidáno: 18.12.2007

Večírek na pláži

Mezidobí

Uplynuly více než dva roky a ani cas ani události v nem se nezastavily. Omlouvám se, ale bylo tech událostí skutecne tolik, že jsme se žádná z nás dlouho nedostala k práci na dalším pokracování. Proto ted pricházíme s nekolika novými príbehy najednou, nekteré pritom vznikaly prubežne po dlouhou dobu...
Snad by se patrilo uvést zde, že mladá rodina paní Kristiny (Eviny dcery) se skutecne závideníhodným zpusobem rozvíjí. V dobe vecírku cekali radostnou událost, ted mají už jedno pekné zdravé batolátko - chlapecka a pozor, navíc i zcela "cerstvý prírustek", dvojcátka - holcicky. Všechny tri deti odrodila jejich babicka Eva (tedy tohle oznacení mi jde tak težko z úst i z pera, asi si na ne nikdy nezvyknu) a ona, stejne jako Kristina i její muž, samozrejme také vlastní strýc (Kristinin brácha) a koneckoncu i my, "tety" z kroužku, jsme na ne všichni strašne pyšmí. Kristina ovšem žije svým vlastním životem, mimo naše zvláštní spolecenství, miluje manžela a budiž jí práno jen to nejlepší. Jsme ale pritom spolu s nimi dobrí prátelé a vzájemne se zcela respektujeme.

Jako bezprostrední reakci na první seznamovací vecírek u nás doma sepsala pár dojmu a poznámek Monika.

Vlastní pokracování deje zpracovala Helena, která si to opravdu pekne užila a hezky se rozpovídala i na trošinku jiná témata (prý to nejak souvisí se sportem :-)) ).

Také behem týdnu a mesícu chodila pošta od Moniky Verušce i obrácene, nabízíme tedy neco z techto dopisu k nahlédnutí.

Irenka

Moniciny poznámky

Tak jen si to predstavte, ony me zvolily za královnu! Nepochopitelné... Ale když se nad tím ted zamýšlím, reknu vám, sice jsem panovala jen jaksi jednorázove ci "na jedno použití", ale uprímne receno to zase nebylo tak špatné, být chvíli v roli vladarky a rozhodovat svrchovane o vážných vecech. Vždyt treba urcit, jaké oblecení se hodí nejlépe na náš vecírek k uvítání nové družky, na to prece musí prijít "hlava pomazaná", není-liž pravda? Podobne zorganizovat hru na studánku taky dalo spoustu úsilí, urcit presne co, jak a kdy, to vám bylo premýšlení :-)). Ted ovšem nutne musím pripomenout, že toto všechno by bylo bývalo nevzniklo, nebýt nekonecných zásluh mých nejmilejších dvorních dam (I a M), jež vlastne byly autorkami techto zvláštních nápadu a konec koncu me taky do královského trunu vysadily.
Takže po nejaké dobe docházím k záveru, že kdyby to bylo možné, asi bych pri nejbližší príležitosti opetne zkusila kandidovat v další volbe královny L-sexu. Pokud mi budou mé dámy stále príznive nakloneny, ráda zavedu osvedcenou studánkovou hru jako obligátní soucást dvorského rituálu. (Už se na to strašne teším, nebot moje vzpomínky na ni asi dlouho nevyblednou.) Mimochodem jsem se o ní zmínila ve svém pravidelném psanícku své zamilované a rozkošné Verušce, vylícila jsem jí, jak jsme se tehdy prekrásne a nebývale duverne sblížily. Jsem si jistá, že Verka po prectení tohoto dopisu rozhodne nezustala netecná. Podle me, jak ji znám jako velice citlivou, romantickou a vášnivou dívku, ten dopis cetla opakovane nekolikrát a behem ctení její kalhotky prosákly jako ve sprše... Ted jen aby mi brzy odepsala, at mužeme toto téma porádne rozvinout a svým zpusobem takto na dálku pekne prožít.
Doufám, že dámy nedošly k názoru, že bych snad vládla príliš krute a nelidsky ;-), mým krédem je totiž vláda osvícensko-humanistická s durazem na feminismus... Každopádne však je jisté, že zážitky z posledního vecírku, jak je lícily mé milenky, totiž chci ríci bývalé poddané :-), urcite naznacují, co všechno ješte bychom mohly dokázat, a jak doufám, také brzy dokážeme.
At žije a vzkvétá naše láska!
Zatím se loucí vaše Monika - exkrálovna.

BEACH-PARTY CILI "VECÍREK NA PLÁŽI"

Dámy a pánové, co ríkáte na to, jak tem kocickám - dorostenkám jde literární tvorba od ruky? Já vám nevím, jak se mám pri ctení jejich vyprávení vlastne tvárit, mám jim jen tiše závidet, nebo co jiného mi vlastne zbývá? Ješte ke všemu ony ted ode me chtejí, abych "na stará kolena" taky psala. No, to je ale nápad! Vždyt to prece ani není možné! No tedy... vlastne já nevím, opravdu to nejde? Nejak jsem zaváhala, koukám se do zrcadla a napadá me, že snad možná... hernajs, však se zatím prece do duchodu nechystám, o kolik že let je mi víc než tem poupátkum? Tak to zacíná vypadat, že se pokusím prece jen o nemožné a pro zacátek kousnu do kyselého jablícka. Zacínám tudíž sepisovat svuj pohled na nedávno uplynulé dny. Omlouvám se, ale bude to asi trochu zeširoka...

Souvislosti se sportem

Jmenuji se Helena a v nekterých predcházejících príbezích o me padlo nekolik zmínek. Pravda, jenom nekolik, asi proto, že jsem se dosud nikdy nesnažila upozornit na svou malickost. Ted tedy to zkusím napravit a na mírné naléhání svých prítelkyn také neco málo pripíšu do "rodinné kroniky".
Jsem celkem štastne vdaná paní :-)) a mám už také krome manžela pomerne slibne rostoucí detátko, a sice devítiletou dceru, jež se ve škole dobre ucí, je prozatím zdravá (abych to nezakrikla!), a proto si asi nemohu nijak stežovat. S manželem máme krome dítete ješte leccos dalšího spolecného, napríklad pozitivní vztah ke sportu - on pestuje od mládí kulturistiku, já jsem od detství nesmírne ráda cvicila gymnastiku, v posledních letech ale jsem ji nahradila aerobikem. Odtud plyne vysvetlení, proc jsme si spolecne založili a snad jakž takž úspešne vedeme fitcentrum.
Musím ovšem taky dodat, že naším dalším spolecným "koníckem" je rovnež kladný vztah k jiným ženám. Možná je to dost neobvyklé (nejspíše by se to dalo i tvrdit s jistotou), jiné dvojice by na takové sklony partneru asi "dojely". My jsme si naštestí tyto zvláštnosti hned zkraje dokázali vzájemne sverit, nebylo tedy treba se dodatecne zbytecne desit ci pohoršovat. Když treba se kdysi stalo, že jsem manžela letmo zahlédla v telocvicne, kterak dopodrobna vysvetluje a názorne predvádí jedné mladé cvicence - zákaznici správné metody posilování a relaxace, vcetne ruzných druhu masáže, prijala jsem to jako celkem málo významnou skutecnost. Po pravde receno, vlastne mi tehdy pohled na ne zpusobil mimovolné zrychlení tepu a dechu a behem malé chvilky i znatelné zvlhnutí kalhotek. Tato dívka (jmenuje se Alenka), která mimochodem do našeho fitcentra velmi pravidelne chodí už radu let (a staly se z nás docela dobré kamarádky) totiž opravdu má snad všechny možné vlastnosti, pro které si ji není možno neoblíbit. Skvelá postava a moc príjemné chování bez drzosti ci nejaké vyzývavosti zarucuje sympatie všech lidí z okolí, mužu i žen. Takže ten muj snad ani nemel jinou možnost, než coby normální (a velmi cinorodý) chlap se chte - nechte trošku zamilovat.
Vecer onoho dne jsem mu bez velkých okolku povedela o svém náhodném odpoledním pozorování. On byl v první chvíli kapánek nervozní, ale pak uvidel muj lehký úsmev a možná rozeznal v mém pohledu i neco víc než dokážu presne vylícit. Proste jsme se velmi rychle shodli na tom, že se nestalo nic špatného, což jsme vzápetí stvrdili svým nejprirozenejším zpusobem, cili spolecným odchodem do ložnice. Je to možná nesprávné, ale my už jsme takoví, že podobné príhody bereme jako vítané zpestrení a také trochu jako jakýsi fetiš...
Když už jsem práve naznacila nekteré duležité rysy manželovy povahy, nezbývá mi než priznat i vlastní chybicky... Oproti "normálním" ženám se já vyznacuji napríklad nedostatkem klasické stydlivosti. Jsem velmi - dejme tomu - "poživacná" a navíc se s tím nijak neskrývám. Dále jsem navýsost spokojená nejen ve chvílích soukromí s manželem, ale také (a ac bych to asi nemela pripouštet ani v duchu, já si dovolím to zde vyhlásit verejne) s nekterými prítelkynemi... Práve ta zmínená príhoda s Alenkou mi tento zvláštní fakt znovu potvrdila. Zkrátka lesbické vztahy jsou pro me necím úplne normálním a následkem toho práve s nejvetším potešením vedu kursy ženského aerobiku, pri kterých se bavím sledováním krásných cvicenek a predstavami o mazlení s nekterou z nich.
Konec koncu i tyto predstavy obcas dojdou svého naplnení, pred casem jsme treba tu manželovu "favoritku" prizvali do trojky doma v ložnici a bylo to moc a moc hezké. Alenka má bájecnou schopnost obvyklému páru nabídnout úžasnou inspiraci a pomoc v rozmanitých polohách a "úlohách". Vzpomínám na její líbání mých úst i mé šterbinky, nedokážu presne rozhodnout, zda ta ci opacná pozice mi byla milejší, zvlášte když jsme v posteli nebyly samy. Manžel nás zprvu "ležérne" pozoroval, ale dost rychle ho predstírane klidný nadhled opustil a on se ukázal teprve ve své skutecné roli. Až jsem se jednu chvíli zacala trošku bát, jestli se dokáže ovládnout, aby se na nás rovnou nevrhl jako dravá šelma :-), ale samozrejme se nestalo nic, co bychom si konec koncu všichni tri nepráli. V nemalé míre i práve zásluhou Alencina kouzla se naše milostná hra rozvíjela neobvykle dlouho a pritom ke stále vyšším cílum...
Kdyby nás býval tehdy nekdo pozoroval, mohl by videt vytrvalou "rotaci" našich poloh. Nejakou dobu jsem ležela na zádech s Alenciným klínem tesne na své puse, pritom mi její pusinka delala moc dobre v mé šterbine (a že ta byla pekne rozevrená!). Zakrátko se ale Alenka posadila skoro plnou vahou na muj oblicej, nabídla mi k lízání spršku své milostné štávy a k tomu ješte neco vlhka navíc :-), vzápetí jsem pocítila ve svém klíne zásadní zmenu, když mi do nej proniklo cosi necekane velkého, vlhkého a velmi neodbytného. Soucasne jsem zaslechla ohlasy polibku mého muže s prítelkyní. Po predchozím rozlízání Alenciným skvele vytrénovaným jazýckem se mužuv nástroj do me dostal úplme snadno, takže nebylo treba mnoha pohybu, aby se mé škvírky radosti zmocnil první, rekneme "cvicný" vrchol. Snažila jsem se pritom dál ochutnávat Alencin klín a asi se mi celkem slušne darilo ji rozpracovávat, jejích štáv rozhodne neubývalo a zrejme ani její vnitrní tlak neslábnul, proste vliv nekolika decinek aperitivu pred zacátkem her zrovna kulminoval. Nebývá to u nás doma práve nejbežnejší "sexuální disciplínou", ale v tu dobu se mi upíjení od Alencina pramínku moc dobre hodilo pro získání skvelé erotické pohody.
Sotva tato pohoda nastala, už jsem se musela prizpusobit náhlé zmene polohy, protože manžel krátce po mém úvodním orgasmu "vycouval" a nás dve si obrátil. Cili ted si lehla na záda Alenka, já si sedla zase na její pusu. Po pravde receno to bylo asi v poslední chvíli, dokud jsem ješte dokázala udržet obsah mechýre, pak už jsem to vzdala a Alenku napojila tak, jak asi ješte nezažila :-). Trošku jsem se pri tom bála, jestli ji neutopím, ale podle všeho je ona pripravená i na takové prívaly, takže bez váhání pila a pak mi ji ješte tak krásne lízala, že než manžel dokázal svým "návštevníkem" Alenku dovést také k orgasmu, už jsem sama prožila svuj druhý. Musím priznat, že ve srovnání s tím predcházejícím byl snad i silnejší... Možná to svedcí o rovnováze mého sexuálního nastavení, urcite má lesbická stránka není nijak minoritní a potlacená, spíše naopak. Nicméne rozhodne mi nevadilo se soucasne s tím líbat s mužem a ješte pri tom pocitovat na jeho rtech zbytky chuti Alenciných úst.
Mezitím tedy si naše prítelkyne odbyla první veselou chvilku a "náš pán" se opet rozhodl ke zmene pozice. Nejspíše se v tu dobu cítil být ponekud unaven a zaujal tentokrát on pozici vleže na zádech. Nutno podotknout, že jistá cást jeho tela pritom nikterak unavene nepusobila a cnela do výše. Na nás dvou ted bylo, abychom se nejak dohodly o svém prostrídání. To jsme zvládly celkem rychle, protože proste Alenka je v abecede prede mnou, procež jsem ji vysadila na onen zmínený vrcholek (šlo to snadno, pomohla mi velmi ochotne), sama jsem se rozhodla dát se lízat tentokrát od manžela. Líbaly jsme se s Alenkou, hladily jsme si vzájemne nadra, boky i poštevácky, zatímco ona zkoušela svými krouživými pohyby pánví, co on ješte vydrží.
Kupodivu opravdu vydržel necekane moc, kdežto sama Alenka byla zrejme v pekne poddajném rozpoložení. Moje polibky a hlazení, jakož i ono vrtení pusobilo hlavne na ni, takže brzy zase prišlo na ni to krásné, líbala me v té chvilce zvlášte hezky a slyšela jsem její zrychlený dech. Bylo znát, jak se její píca úžasne stahuje a svírá ten "prírodní vibrátor". Nakonec pak došlo k jejímu odlivu a ona pomalu sesedla. Na chvilku si pri tom lehla na záda a já už jsem se nedokázala udržet a rychle jsem se jí pritiskla pusou do klína. Byl nádherne mokrý smesí její vlhkosti, moci i vláhy, která prece jen vyšla z "vibrátoru", proto jsem si musela aspon trochu doprát. Nemohla jsem to ovšem moc prehánet, nebot manžel si pochopitelne delal "nezadatelné právo" na Alencinu pícu a já jsem v tu chvíli vlastne neprípustne zdržovala.
Nezbylo tedy, než nastavit správnou pozici, Alenka vsede na jeho puse, já rovnež vsede, ale na "vrcholku", a opetne obnovit naše líbání. Alenka tím mela príležitost okusit cást své vlastní chuti, což jí evidentne delalo dobre. Pozdeji se mi ostatne sverila, že si casto a ráda sama doma hrává tak, že sbírá pri jemném dráždení vlastního poštevácku svou štávicku, nekdy ji naredí i mocí a to pak pomalinku s nesmírnou chutí upíjí a olizuje ze svých prstíku. Tehdy ovšem zažívala konecne i "pánovo" lízání, prý bylo moc hezké a i on sám to pak potvrdil, protože následkem toho také mel plnou pusu její vlhkosti.
Mezitím ovšem jsem já pokracovala v zapocatém Alencine díle, pricinlive jsem se vrtela a rytmicky se prizvedávala a zase nasedávala. Nemyslím si, že bych to umela nejak výrazne lépe než Alenka, ale spíše šlo o to, že se postupne hromadil úcinek našeho spolecného snažení. Když totiž jsem po nejaké chvilce zacala pocitovat nástup své žhavé vlny (a tentokráte opravdu už pekne naplno), bylo mi jasné, že v tom urcite nebudu sama, už totiž moc dobre dokážu poznat, kdy jeho ústrojí dosahuje hranice své výdrže a schyluje se k výbuchu. No a ta chvíle se opravdu blížila skoro rychlostí blesku. Jak zacaly moje první stahy a já jsem zacala propadat extázi, ucítila jsem uvnitr i protichudné pohyby a prudké výstriky. Alenka me dál líbala a napomáhala mi i rukama na mých bradavkách v plném prožívání rozkoše, já jsem prímo nadskakovala a plnou vahou dosedala. Vyrážela jsem záhadné zvuky a prožívala po delší dobe skutecnou slast. On asi také byl v situaci, kdy by se nekontroloval a byl by dost hlucný, jen skutecnost, že mu Alencina píca zcela zakrývala oblicej, zpusobila neobvyklé ticho v naší ložnici.
Ubehla delší doba a my jsme se zacali uklidnovat. Já jsem sesedla a lehla si docela slastne unavená na záda. On zustal ležet a oddechoval, zatímco Alenka, nepríliš vycerpaná, si našla celkem snadno svoji následnou hru. Všimla si totiž, že moje šterbina se postupne uzavírá a zacíná z ní vytékat spousta tekutiny. To ovšem nemohla ponechat jen tak, proto se na me rychle prisála a vytrvale lízala a lízala, až se jí podarilo zabránit zmácení našeho prosteradla. Pak se otocila k jeho orgánu, tou dobou taky velmi mokrému a celkem ochablému, a i odtud osušila všechnu vlhkost, která zde zbývala.
Jak tak slízávala ty kapicky, všimla si a já hned pak též, že to všechno asi ješte není všechno. Manžel totiž pomerne rychle procitl ze stavu "odumrení" a zpozoroval tesne vedle své hlavy Alencin zadecek. Zareagoval tak, že si ji pritáhl k sobe, ona si klekla znovu obkrocmo nad jeho pusou a snažive mu ho lízala a sála, proste kourila. Já jsem si lehla na bríško hlavou u její hlavy a pozorovala jsem, co se deje. No a nebudu to protahovat, dení bylo neuveritelne rychlé, jisté rozmery v našem zorném poli se úžasne zvetšily a konec onoho "vrcholku", tentokrát neobsazeného pícou, ale Alencinými ústy, se pokrýval novou rosou. Alenka chvilku sála, pak mi "lízátko" prenechala k použití a ješte nekolikrát jsme se tak vystrídaly. On se dal takto dost dlouho "trápit", pak však bylo videt, že se blíží další exploze. My dve jsme si už nezkoušely nasednout, jen jsme pockaly a snažily jsme se, abychom presne vystihly správnou chvilku. Myslím, že se nám to povedlo celkem dobre, dokázaly jsme si dát své pusinky úplne tesne vedle sebe a tak bylo možné pri každém výstriku se posunout vlevo a vpravo, aby si každá z nás stihla odchytit svou dávku. Doufám, že jsme se poctive podelily a na záver jsme pak poslední kapky peclive spolecne olízly.
Manžel pak už na delší dobu odpadl, my dve jsme si vzájemne zbyly a protože nás ješte neopouštel zájem o spolecné hry, lehly jsme si pekne vedle sebe a nejakou dobu jsme se vzájemne zlehka trely jedna o druhou. Postupne nás napadaly další možné doteky, hrály jsme si vzájemne se svými nadry a líbaly jsme se všude možne. Rukama jsme si jemne hladily své klíny a stále se líbaly. Konecne pak nám nezbylo, než se otocit do polohy 69 a pokracovat ve vášnivém lízání. Je to zvláštní, ale zjistily jsme, že si obe dokážeme moc pekne vyhovet a shodnout se, aby naše vrcholy prišly soucasne. Skutecne se dostavily zároven a po odeznení hlavní vlny nám ješte zustala poslední radost, vymenit si i dost velké dávky tekutiny z mechýru. Ujištuji vás, že to byl skvelý záver vecera a obe jsme si rekly, že by to urcite chtelo brzy zopakovat.

Oslava aneb život v kroužku

Jedno odpoledne brzy po práve naznaceném zážitku ve trech jsme se všechny clenky našeho dámského spolku sešly u Evicky, abychom si dohodly konání další velké party u príležitosti príchodu nové družky Alice. Musím zduraznit, že tato schuzka skutecne probehla jako nepripravená a jen v rychlosti, takže bylo celkem s podivem, že se povedlo, abychom si udelalaly cas opravdu všechny. Evicka ale velmi prosila, že vec spechá, a asi nám dost prispela i štastná náhoda.
Bylo to totiž druhý den po onom vecírku, který popisuje Markétka v dosud posledním príbehu Seznámení.
Když jsme tehdy sedely kolem stolu a poslouchaly povídání naší nové prítelkyne, recené Kocicka (prišla k nám oblecená do své už dríve zminované elastické žluté kombinézy a prokázala tím nejvyšší úroven svého smyslu pro estetiku, jinými slovy zkrátka "superštovka k nakousnutí"...), skutecne žádnou z nás nenapadlo nesouhlasit s návrhem na usporádání nové velké seznamovací akce. Alice má skvelý dar prinést do spolecnosti novou osvežující atmosféru, je to milá a inteligentní žena s velkou zásobou dobrých nápadu. Dokonce se ukázalo, že je velmi sportovne založená, ráda se venuje napríklad turistice a uprímne receno, její myšlenka porádat všelijaké skupinové výlety do okolí i do vzdálenejších koncin se mi osobne moc zalíbila. Asi se spolecne ujmeme potrebných príprav, abychom své prítelkyme tu a tam vytáhly "na vzduch".
Dá se tedy ríci, že jsme Alici všechny prímo visely na rtech, když se nám predstavovala a tak trochu zavzpomínala na vecírek minulé noci u dvojcat. Já, Marie a Karolína, které jsme se nemohly tenkrát zúcastnit, jsme si aspon predstavovaly, jak skvelé musí být trávit cas her v tak dobré spolecnosti. Ostatne i ty zmínené Aliciny rty samy už pusobí jako dostatecný duvod k touze priblížit se k ní co nejtesneji...
Nabídla jsem, že snad by šlo pripravit behem nekolika dní docela pekný vecírek u nás doma ve "fitku", kde máme pomerne dost místa ve cvicebním sále, v posilovne i u bazénku. A práve ten bazének asi zapusobil nejvíc, protože se ozvala Marie a pojmenovala chystanou akci jako "vecírek na pláži". To se hned všem ohromne zalíbilo, predstava "slunení" v plavkách i bez nich, plavání, skákání do vody a potápení byla prijata s nadšením.
Pro me z toho vyplývala povinnost zarídit, aby v dohodnutém dni naše fitko zustalo "z technických duvodu" zavrené (a ješte i druhý den byl rovnež oznacen za "sanitární"), a odríci všechny prípadné návštevy ci jednání. V neposlední rade bylo treba domluvit dvoudenní pobyt mého chote mimo domov, samozrejme za úplatek repetice výše popsaných her s Alenkou v nóbl hotelu (ten druhý vecer jsem dokonce strávila s nimi i já a nepovažovala jsem onen cas za neužitecne ztracený :-)).
Pozvání na party bylo nacasováno na dobu pokud možno brzy po poledni, abychom mohly využít eventuální odpolední slunce. Cást prostor je totiž krytá sklenenou strechou a dokonce lze pri hezkém pocasí vyjít na zahrádku s pekným trávníkem, kde se dá ležet nebo treba hrát s mícem a kam není odnikud videt. Fitcentrum se asi dá považovat za optimální místo pro podobné vecírky, každá z nás tam mela možnost se témer libovolne "vyrádit".
Samotný zacátek party probehl jako ne sice povinne organizovaný, ale s mými doporuceními ohledne jakéhosi rozpohybování. Pravda, krome mne i Eva, Monika a dvojcata mají samy bohaté zkušenosti pokud jde o strecink i všelijaké další cviky, ale presto jsem navrhla asi tento prubeh:
Všechny príchozí jsem poprosila, aby se skutecne chovaly jako na pláži u more, nosily pantoflíky a prevlékly se do plavek (vetšinou do bikin, ale napríklad Evicka si vzala na sebe zprvu bílé jednodílné plavky s úzkými ramínky a vysoko vykrojenými nohavickami, seklo jí to prímo neskutecne a jen at mi nikdo neríká, že mládnout není možné!).
Jinak platila úplná volnost pohybu po celém dome, od bazénu až po ložnici, doporucila jsem dámám spolecnou rozcvicku a pak podle chuti sprchu a první osvežení ve vode (smula, nebyla bohužel slaná jako v mori...).
Kterákoli z nás si mohla bežne nalévat libovolné osvežení, at už alko, ci nealko, pozdeji po setmení jsme si doprály lehkou veceri, jinak všelijaká drobná sousta nikdo nepocítal.
V prubehu odpoledne nám prálo pocasí, takže skutecne bylo možné vycházet ven a trochu se opalovat. Ale i když nekteré dámy zustaly v interieru kolem bazenku, tak i tam mohly vnímat slunícko pres sklo strechy. Možnost koupání byla nesmírne vrele prijatá, sice bazen nemá závodní rozmery, jenom 10 krát 5 metru, ale pro nás to bylo i tak pekné, moci se ve vode dotýkat a hrát si, hladit a mazlit se nebo naopak nejak laškovat, cákat po sobe a konecne i skákat z petimetrového mustku.
Bez velkého premlouvání všechny družky opravdu prišly do cvicebního sálu a spolecne jsme si pri rytmické hudbe trošku "zahopsaly" nejaké aerobní sestavy. Musím ríci, že pohled na tuto skupinku prítelkyn úplne naplnil mé predstavy o skutecne velmi pritažlivých cvicenkách (viz má poznámka v minulé kapitole :-) ). Koukala jsem se na ne, usmívala jsem se a myslím si, že vetšina z nich presne uhodla mé neskrývané myšlenky... Po skoncení rozcvicky jsme se presunuly ke sprchám, kde jsem se už neovládla a zneužila jsem svého postavení hostitelky, když jsem proste chytila za ruku Alici a zatáhla si ji pod proud teplé vody. Bylo to urcite vuci ostatním devcatum nefér, ale presne tak, jak popisuji na zacátku, moje nezvládnutelná touha a dejme tomu "vášen" nabyly vrchu. S Alicí jsme se políbily a ona po prvním prekvapení zareagovala velmi príznive, behem koupání jsme se vzájemne mydlily a oplachovaly, hladily se kolem nader, pasu a nakonec i v nejcitlivejším míste... Cítila jsem bájecné vzrušení pri dotyku jejích krásných rtu, bradavek i šterbinky. Shora na nás tekla ze sprchy teplá voda, presto jsem dokázala s jistotou rozlišit mezi kapkami vody neustálý proud Aliciny milostné štávy a její silnou omamnou vuni. Po chvíli líbání jejího rozkroku se objevila navíc i nová chut vetšího množství další tekutiny. Delala jsem vše pro to, abych jí dokázala co nejvíce vypít. Klecela jsem pred Alicí, sála a lízala její klín a myslím, že ona snad byla pomerne spokojená, aspon vím jiste, že prožila v té chvíli svuj první vrchol. Me nesmírne potešilo, když pak zase ona se podobne postarala o moji pícu a celkem rychle dosáhla také mého orgasmu. Je to obdivuhodné, jak dobre jsme se obe dokázaly "strefit" do milenciných pocitu a dovést tyto pocity až k tomu nejhezcímu.
Pak tedy jsme zastavily proud vody ze sprchy a vyšly jsme zpoza igelitového závesu. Nekteré prítelkyne tou dobou nejspíše ješte pokracovaly v obdobném konání, jako prve my s Alicí, jenom Marie a Karolína už byly omyté a práve se sušily osuškami. Mrkly jsme na sebe a bylo zrejmé, že také ony práve využily minulou dobu k podobnému zpusobu zábavy spojené s hygienou :-). Stacila jsem jen zahlédnout, jak Karolína zavadila letmo o krásnou Alicinu postavu a v obliceji jí v tu chvilku probleskla jakási nebývalá touha.
Behem krátké chvilky bylo slyšet, kterak i v ostatních kójích prestává téci voda, dámy jedna po druhé vycházejí s rucníky a vetšinou se ve dvojicích vzájemne osušují. Všechny se tvárily podobne spokojene, páry Eva a Monika, dvojcata spolu, já s Alicí a Marie s Karolínou jsme precházely do šatny, kde jsme si opetne oblékly suché plavky (já tentokrát žluté jednodílné, což se pozdeji dost zásadne projevilo) a pres ne lehoucké župánky. Eva mela zase plavky v celku, ale pro zmenu v barve lila. Nemohu si pomoci, ale musím znovu opakovat svuj bezmezný úžas nad krásou její postavy. Když si pomyslím, že už má mít vnouce, nedokážu pochopit nekteré rozmary casu... Po pravde receno, nejsem jediná, kdo tuto záhadu vnímá, a rozhodne aspon na Monicine pyšném úsmevu bylo dobre videt, jak si libuje, že práve Evicka je jí dlouhodobe tak blízká.
Vzaly jsme si plavky, proto bylo samozrejmé, když jsme vyrazily k bazénku využít teplé odpolední slunícko. Okolo vody ležely karimatky a matracky, každá z dam si mohla vybrat podle své chuti nejlepší ležení. Chvilku se každá z nás vyhrívala a pak nekteré šly vyzkoušet vodu, speciálne dvojcata použila karimatky pro jógu, jiné zatoužily po povídání nebo napríklad i po troše tance (jako treba práve já :-) ). Nebyl problém pustit v primerené hlasitosti neco tanecní hudby a pak už zbývalo jen jít a vyzvat prítelkyni "do kola".
Monika si zašla trochu zadovádet ve vode, hlavne ji zajímaly skoky z mustku (videli jste už opravdu krásnou baletku skákat?), proto byla Evicka volná a já jsem ji poprosila o tanec. Ona souhlasila a já, když jsem ji vzala do nárucí, jsem už zase byla v tom stavu mysli jako prve. Mám za to, že ani jí nevadilo, že si ji tisknu k sobe a líbám její ústa, krk i ruce. Tancily jsme ploužácek a já jsem se cítila v objetí s ní jako v ráji. Tím hezcí pak bylo, když jsem si uvedomila, že mi všechny tyto nežnosti Eva zase vrací a zvlášte se soustreduje na vytrvalé hlazení mých boku a zadecku. Ona zkrátka už dobre zná má skrytá tajemství a ví, jak me nejlépe dostat do povznesené nálady.
A že to Evicka proste dokonale umí, se projevilo tím, že jsem behem chvilky pod jejíma rukama prímo roztávala, cítila jsem chvení nohou a po tele strídavé návaly horka i chladu. Samozrejme jako jedna z prvních promen se dostavilo nebývalé vlhnutí mého rozkroku a plavek, asi už mohlo být i videt z dálky, že se mi tam vytvárejí velké tmavé skvrny, ze kterých jen jen muže zacít "pršet". A to prosím se ješte nestacila projevit velmi nedávno vypitá sklenice koktailu, opravdu tedy nešlo o bežné polití se.
Musí být pravda, že paní primárka :-) má nejaké tajemné kouzlo, kterak se presne vcítit do pocitu ženy a pomoci jí s dosahováním vytoužených stavu. Verím, že by to dokázala nejen se mnou, prípadne s jinou družkou, ale i s témer každou cizí, dejme tomu pacientkou...
V té dobe tedy jsem prožívala cosi jako nejaký zpomalený, ale velmi intenzivní "skoroorgasmus", pricemž ani mne ani Evicce vubec nevadilo tesné sousedství nekolika prítelkyn (ostatne zkuste si treba vzpomenout na dávné vyprávení z pera Markétky o záveru narozeninového vecírku, tam jsne také byly všechny pospolu a prožily jsme i spolecné orgastické zakoncení...). Velmi brzy jsem pochopila, že sama Eva se vubec nezabývá mnou jako pouhou pacientkou ci klientkou, ale prožívá soucasne se mnou neco podobného, její krásné plavky totiž také nezaprely velký príliv vnitrní vlhkosti a také se z nich málem spouštely kapicky ciré lehce medovité tekutiny.
Obe jsme postupne ztrácely pojem o okolí a v objetí jsme se zvolna sesunuly na jednu z karimatek. Ostatní družky už si stacily všimnout naší spolecné hry a obklopily nás v kroužku. My dve jsme si lehly na podložku a dlouho jsme se sytily slastnými pocity z trení našich maximálne klouzavých klínu a ze vzájemného líbání na ústa a krk. Dále jsme se hladily a zesilovaly jsme onen zvláštní stav tesne pred vrcholem. Pritom aspon pro me je velmi neobvyklé, že mi vlastne práve to samotné vyvrcholení ani nechybelo, byla jsem i tak nanejvýše spokojená, když muj i Evin rozkrok byl neskutecne prosáklý. Je samozrejmé, že všechna ta vlhkost o sobe dávala vedet i na dálku svou nádhernou vuní, snad i to bylo jedním z duvodu, že se naše prítelkyne tak rády sesedly kolem nás :-) a pozapomnely na koupání.
Až po delší dobe, možná i po desítkách minut, jsme se tiše a bez domlouvání pretocily proti sobe do polohy 69. Plavky jsme si už v tu dobu ani nesundaly, ježto byly jak u me tak u Evicky zcela zaplavené a tím se zdály být jakoby tencí a jemnejší. Také nám prišlo jako zbytecná možná ztráta, pokud by se ta spousta štávy bývala nechala odtéci nekam pryc. Naopak jsme se vzájemne prisály jedna druhé do klína a lízaly ty vonící vrstvy z povrchu plavek i skrz ne. Znamenalo to ovšem další formu mazlení a rovnež další nárust našeho vzrušení, prestože se mohlo zdát, že jsme už dospely k naprostému maximu. Nicméne zrejme Eva proste ví, ceho je možno mezi ženami dosáhnout a tento vecer mi takto dala nahlédnout za oponu tajemství. Teprve ted, nejméne po pul hodine, jsme totiž obe pocítily, že naše puvodní tanecní hrátky vrcholí a dostavil se nám takový orgasmus, jaký asi málokterá žena zažije, nebo aspon na který musí po léta vzpomínat s mokrým spodním prádlem.
Podle me je jisté, že celou tu milostnou hru si prožila zároven se mnou i Evicka naplno a reagovala na záver zcela stejne se mnou, nebot ani ona ani já jsme po odeznení orgasmu nezkoušely zadržet tlak z mechýre a bez váhání jsme se s nejvetší radostí pekne polily. Vetšina moci nám protekla po oblicejích, po krku i po nadrech a bríškách, rozlila se po karimatce a vytvorila dost velkou louži.
Také tentokrát ostatní dámy prestávaly pouze pasivne prihlížet a pripojily se k nám. Proto se vlastne ani nedalo presne poznat, kolik z té louže vzniklo naší zásluhou a kolik pridaly naše prítelkyne. Následovala totiž jakási spolecná "polévací soutež", každá z nás si dala záležet, aby se na ty druhé (samozrejme vcetne me a Evy, lépe receno predevším na nás) co nejvíce a nejškádliveji vylila. Pokud vím, žádná z nás nemela suchý ani kousek vlasu ci obliceje, o plavkách nemluve. Nakonec jsme se pak všelijak prerozdelily a dávaly jsme svým dalším milenkám najevo, že také ony jsou samozrejmými a vítanými objekty naší lásky a nehy.
Jak si jiste vzpomenete, puvodním cílem toho odpoledne melo být užít si co nejvíce koupání v bazenku, neni-liž pravda. Musím ovšem priznat, že oné vody ke koupání si vetšina z nás v té dobe asi ani moc nevšimla, což by snad bývalo bylo trochu škoda. Co tedy si pocít? Je pravda, že jsme sice celkem vzato suchem netrpely :-), ale venku bylo stále ješte hezky, slunícko hrálo a ta vodní hladina dost lákala. Proto jsme se postupne opetne odhodlávaly (obcas i s ne moc velkým elánem) vstát, jít se zase trochu osprchovat (nechci žalovat, ale v té sprše se nekteré z nás znovu "zapomnely" a napríklad dvojcata a taky Karolína s Alicí ;-) vydržely v proudící vode celé veky!) a venovat se jiným vodním sportum, než byly ty na karimatce...
Objevil se v nekterých prípadech jeden problém, a sice ten, že rada devcat podcenila situaci a nemela s sebou další cisté plavky. Ty první, byt proprané, ješte nestihly doschnout a ty druhé... no však víte, ty asi budou chtít vetší úsilí pri praní. Takže to nakonec dopadlo tak, že dvojcata, Monika i Karolína a její nove objevená a obdivovaná Alice musely jít "na pláž" jaksi v tech nejlehcích plavkách :-). Pokud vím, nikomu to ale nevadilo, ba naopak, a pomohlo nám to "nevyjít z tempa", když jsme se pak pod vodou ruzne chytaly a všelijak šimraly.
Nedovolila bych si v tu dobu prísahat, že behem onech her se ve vode nerozptýlily možná i dost pocetné kapky ruzných štávicek. Ríkám si ale v duchu, že je to projev neceho moc hezkého a proste, když se to zase nejak hrozne neprežene, tak to nikomu nebude vadit, ostatne voda se denne filtruje, pokud by treba nekdo neco namítal :-). A ješte jedna poznámka - Evicka se vybavila plavkami opravdu dobre a jako tretí v poradí si vzala na sebe tentokrát bikinky, ale zase tedy skutecne skvelé, horní díl blede modrý a kalhotky svetle žluté, pritom opravdu "úsporné" s uzounkými ramínky a proužky na bocích, takže pri pohledu na ni jsem se zacala bát, že se snad zase neudržím a nebudu moci tím pádem chodit plavat do bazenku :-).
Prosím pozor, také by nebylo dobré prehlédnout duležitou vec, když už upozornuji na ruzné mimorádné vzájemné vlivy, predchozí významné Karolíniny pohledy na Alici opravdu nezustaly neopetovány! Rovnež Kocicka našla v Karolíne zalíbení a my všechny jim prejeme jen to nejlepší.
Dvojcata navrhla po nejaké dobe, kdy jsme se snad všechny "ráchaly" ve vode, že by se treba mohla i tentokrát zkusit v plném poctu clenek ona proslulá studánková hra, která tolik pomohla rozproudit spolecenský život pri minulém vecírku. Asi se na této myšlence predem dohodly s Monikou, protože její úloha je zde vlastne nezastupitelná, ale návrh zaznel nahlas z Irenciných úst.
Ty, které už tuto hru hrály, nezaváhaly ani sebeméne a souhlasily prímo prekotne, my tri zbývající jsme se ze samé zvedavosti skoro prekrikovaly, abychom se ke zkušeným hráckám pridaly. Proste ackoli ten vecer nedošlo k volbe královny (viz Monicina poznámka), nevadilo to nikterak a plánovaná hra se ukázala být použitelná i v "obycejné obcanské spolecnosti", bez prítomnosti panovnice...
Zmínila jsem se, že jsme prubežne popíjely podle chuti všelijaké nápoje (vcetne tech speciálních, telesných) po celé odpoledne i vecer, nebyl tedy problém se základní podmínkou pro studánku, a sice s trvalým kolobehem vody :-). Donesly jsme k bazenku potrebný stolek a rozložily jsme na nej peclive jednu matracku, aby naše Monika mela pohodlné ležení na bríšku, když asi bude delší dobu setrvávat v poloze "košícku". Ona si tuto pozici vyzkoušela a s úsmevem pokývla, jako že se cítí bájecne. Její "nejlehcí plavky" se ted dokonale hodily a my všechny jsme mely zase spoustu duvodu k velmi hezkým a znacne neobvyklým dojmum z pohledu na ni. Pokusila jsem se zavzpomínat na svá mladá léta gymnastická, ale sebekriticky priznám, že tak jako Monice mi podobné cviky opravdu nešly.
Snažila jsem se tedy aspon vychutnat její blízkost a doteky, procež jsem se prihlásila jako první "doplnovacka" studánky. Nejak bez zvláštních recí jsme všechny došly k tomu, že ten vecer budou od studánky upíjet predevším dve vzájemne silne "zakoukané" družky Alice a Karolína, my ostatní pak máme na starost od nich odebírat štávu a studánku doplnovat. Celá tato hrícka zabrala asi neco pres pul hodiny, behem níž se zase zopakovala situace s premírou vlhkosti všeho druhu v našich klínech. Tentokrát jsme to zjednodušily a napodobily jsme Moniku tím, že jsme se ustrojily podobne, jako ona, cili odložily jsme "všechno krome náušnic" :-). Pak jsme se postupne strídaly a vypíjely vybraným dvema "oslavenkyním" tekutiny z rozkroku a pravidelne pristupovaly k Monice.
Je to vážne zvláštní, jak to ona delá, že jí nevadí ležet na matracce se svým vlastním nádherným zadeckem opreným o temeno hlavy a zcela nenucene se pri tom usmívat. Její postava je cosi neskutecne elastického, dokáže se "vytvarovat" do skoro libovolné formy a práve možnost tesne se jí dotýkat a dokonce se od ní dát líbat a lízat me privádela tehdy (a od té doby pokaždé) do "tranzu". Ostatne myslím, že nejen já, ale každá z nás se opakovane udelala po každém dorucení štávy studánce, pritom sama Monika prožívala dotyky oslavenkyn podobne...
Po nejaké dobe prece jen asi Monice hrozilo, že se príliš preleží a nebude to pro ni už tak hezké, zvedla se proto ze své matracky a s nesmírným puvabem "rozbalila košícek". Stanula na okamžik na stolecku coby krásná socha a nás všechny primela k srdecnému potlesku. Znemenalo to ovšem konec hry a "preladení" naší spolecné cinnosti.
Tou dobou cas pokrocil a došly jsme tedy k záveru, že by to chtelo nejakou vetší zmenu. Venku se stmívalo, zavrely jsme dvere na zahrádku a nápln party nabrala jiný smer. Zašly jsme si opetne do sprch, tam si každá z nás užila všech možných pocitu z tekoucí teplé vody a po osušení jsme se všechny prevlékly úplne jinak než dosud. Plavky už zustaly viset na šnure, použily jsme hezké spodní prádlo (vetšinou pruhledné nylonové kalhotky) a výrazné puncochové kalhoty, navrch krátké krajkové šaty nebo sexy kombiné, zkrátka pohled na nás byl myslím velmi pekný. Nezapomnely jsme ovšem ani na vhodnou kosmetiku, proste upravily jsme své zevnejšky na maximum pritažlivosti. Chvilku jsme posedely u stolku s vecerí a kávou a zase si trošku popovídaly.
Dál pak se jednalo hlavne o tanecní zábavu, pricemž se každá z nás celkem dobre odvázala a znamenalo to samozrejmou snahu pohybovat se a chovat tak, aby se ostatní prítelkyne nechtely zabývat nicím jiným, než práve vzájemným objímáním a mazlením. Podotknu jen, že i v této "salonní etape" byla party moc dobre eroticky naplnena...
Mám-li shrnout výsledek tohoto vecera, musím zopakovat, že všechny družky se po všech stránkách dobre zabavily a každá z nás mela spoustu možností vychutnat nejbližší kontakt se všemi ostatními. Dobre jsme poznaly svou novou milenku Alici - Kocicku (ta prezdívka k ní skvele padne, je to prekrásná žena prímo stvorená k nežným hrám) a neplánovane, ale o to krásneji probehlo Alicino sblížení s do té doby ponekud osamelou a posmutnelou Karolínou. Kdyby nic, tak už jen to je bájecná vec, však Karolína po svém rozvodu nevypadala nikterak optimisticky a podobnou zmenu k lepšímu moc potrebovala. Ted mimochodem bude mít v Alici krome blízké duše i pomocnici a modelku pro navrhování šatu (bohužel zatím asi obvykle jen na víkendy, protože Alice dojíždí z Prahy...). Ovšem že duležitý je samotný fakt, že jsme se opetne sešly a nejtesneji se vzájemne priblížily, takže do budoucna se mužeme dál spolehnout na své nejlepší prátelství.

Spolecne s ostatními úcastnicemi ráda vzpomíná

Helena.

Má nejdražší Monuško,
vzpomínám na Tebe každý den a stále je mi líto, že jsme od sebe tak daleko, kéž bychom se mohly prece jenom aspon obcas setkat... Moc Ti preju to štestí, že jsi se seznámila se svými novými prítelkynemi. Podle toho, co jsem si precetla, jsem si jistá, že Evicka, obe dvojcata i ostatní družky jsou skvelá devcata a já bych se také jednou s nimi ráda setkala. Ctu samozrejme i vaše publikované príbehy a Tvuj nápad se spolecnou dovolenou je výborný, jen bohužel letos ho už nestihneme uskutecnit.
Monuško, jsi a zustaneš má první a nezapomenutelná láska, neumím si predstavit svuj život bez našeho byt krátkého sblížení. Ujištuji Te, že i když se ted našla jedna mne velmi blízká duše, se kterou v techto dnech chystáme nejaké životní kroky, nic to nemení na mé lásce k Tobe, má sladká pusinko.
Ted ale bych Ti ráda vylícila, jak jsme se já a jedna mladá rozvedená paní daly dohromady. Asi to bude vypadat až neuveritelne, ale myslím, že vše popisuji dost presne podle pravdy.
Je to asi mesíc, co se do našeho domu (nevím jiste, jestli si pamatuješ, bydlím s rodici v paneláku s asi dvaceti byty) do uvolneného bytu 2+1 nastehovala taková neúplná rodinka. Zacali jsme od té doby potkávat na chodbách mladou maminku (kolem triceti let) se dvema dcerkami - dvojcaty, je jim neco málo pres osm let a jsou nesmírne roztomilé, rekla bych, že všichni z našeho domu se na ne dívají s úsmevem. Ta paní se od zacátku ke všem nájemníkum chovala nesmírne slušne a uctive, když ale jsme se poprvé potkaly my dve, zdálo se mi, že naše letmé pohledy o sebe zavadily trochu déle, než by se dalo ocekávat. V té chvilicce jsem stacila rozeznat jednak to, že naše nová sousedka je opravdu velice príjemná a šaramantní žena, hlavne pak jakýsi nebývalý záblesk neceho mimorádne citového v jejím pohledu. Své hluboké hnedé oci na okamžik nechala utkvet nežným i zvídavým pohledem na mých a já jsem od té chvilky nedokázala zapomenout na pocit prekvapení a neobvyklého neklidu. Uvedomila jsem si pozdeji, že asi me nejvíce upoutala jakási podobnost rysu jejího obliceje s Tvým. Opravdu je mi asi dáno, že podvedome hledám jeden typ žen, a sice takový, který predstavuješ Ty, Monuško. Možná se dá mluvit o nejakém vyladení na stejnou strunu nebo neco na ten zpusob...
V dalších dnech pak došlo k nekolika (zprvu náhodným, pozdeji už spíše mnou vyhledávaným) setkáním nás dvou. Obcas jsme se minuly treba ve vchodu, ona ráno zprvu po mekolik dní vodila deti do školy nebo chodila na nákupy, já jsem vetšinou mírila do divadla na zkoušku a podobne. Vždy jsme se na sebe podívaly aspon s mírným úsmevem a neuveritelné je, že naše seznamování probehlo úplne hladce bez zaváhání, mohlo to vypadat, že se už odnekud musíme znát. Vidíš, asi to opravdu musí být nejaké spolecné vyladení, vsadila bych se, že až jednou se mi povede seznámit vás dve, urcite to bude fungovat stejne. Takže - po nekolika dnech, behem nichž jsme si zvykly se zdravit a pravidelne prohodit nekolk slov, jsem byla poprvé pozvána na malou odpolední návštevu s cajem.
Návšteva u paní Jaroslavy byla skvelá. Zaprvé jsem mela prležitost obdivovat její cerstve (a krásne) zarízený byt, hlavne ale se dovedet o své nové známé radu podrobností.
Prý se brzy po svatbe ukázalo, jak casto zdání klame, když si mladá dívka plánuje krásný rodinný život. Behem studia na pedagogické fakulte se nechala ukecat jedním kolegou a velmi rychle skoncila jako tehotná nevesta, a sice pred koncem školy. Meli svatbu, potom dve deti naráz a nakonec s vypetím všech sil i promoci. Jenže tím tento sled událostí neskoncil, protože jejich rodinný život urcite ani náhodou neodpovídal jejím nekdejším snum a jeho horoucím slibum. Mužícek se ukázal být "vzorným otcem" a staral se prevážne o hospody a po krátké dobe i o svou novou drogovou živnost. Tady se konecne štestí usmálo a pomohli jí rodice, nesmírne chápaví a tolerantní lidé. Zasáhli a jejich dcera se pak odstehovala k nim, kdežto "pán" skoncil za své zásluhy v kriminále. Ona je ted rozvedená a snaží se zapomenout.
Bohužel to zapomínání ale není snadné a snad ani možné. Jsou tu deti, naštestí zatím zdravé a hodné, ani se školou problémy nemají. Ovšem rodina musí z neceho žít, Jaruška tedy nemohla dlouho váhat a musela si najít práci v novém domove. Je ucitelkou telocviku a zemepisu, naštestí nemusela hledat dlouho. Problém se ovšem samozrejme vždycky najde nejsnadneji ze všeho, dcerky byly nuceny chodit do školní družiny, kde si zprvu dost obtížne zvykaly. Jak se objevil onen problém, kupodivu naštestí brzy na to se vynoril nápad na nekonvencní rešení. Jaruška má rozvrh výuky takový, že nemusí deti v družine nechávat moc dlouho, tedy aspon po vetšinu dní v týdnu. V dobe, kdy by prece jen to jinak nešlo, je možné zarídit hlídání doma. A práve v tom je ta nová myšlenka, nabídla jsem Jarce, aby holcicky nechávala odpoledne doma, a slíbila jí, že jí je budu hlídat. Sice jsem nikdy cizí deti neopatrovala, ale není to tak dávno, kdy jsem ješte o prázdninách mívala na starosti malou sestrenici. Tak si myslím, že si jenom opráším nekdejší zvyky a budu doufat, že ty mé sverenkyne budou stále tak príjemné, jako ted. Jaruška se zprvu zarazila, myslela si, že mi nemuže tak pridávat práci, ale presvedcila jsem ji, že si s detmi celkem dobre rozumíme a jedine pokud bych mela kvuli divadlu nejaké mimorádné povinnosti, musely bychom neco zimprovizovat. Predstavení mívám až vecer, ale to už muže Jarka snadno být doma.
Je tedy videt, že jsme takto zacaly postupne nacházet jakousi neplánovanou spolecnou cestu životem, deti byly doposud celkem spokojené (do družiny chodívají jen málo kdy a se mnou si myslím rády hrávají), odpoledne obcas i jinak vypomužu (nákup, úklid) a postupne se k Jarušce tak trochu stehuji.
Rodice se mi sice divili, proc prý se tady tak uvazuji, ale jak Jarku znají od videní, nemají ani oni zásadní námitky. Vzhledem k tomu, že už dávno poznali, že se vubec nesnažím nekde "nabalit" nejakého kluka, o mé známosti s Tebou taky vedeli, berou to dost odevzdane a Jaruška jim vlastne nevadí.
Nový moment nastal nedávno, kdy jednoho dne prišla Jarka domu z práce necekane brzy, kvuli nejaké havárii v telocvicne prý jí odpadly hodiny a ona tak byla doma už dopoledne, mnohem dríve, než holcicky. Já jsem o nicem nemela tušení a jen tak zbežne jsem do jejich bytu nakoukla, jestli treba neschnou kytky nebo tak neco. Najednou se otevrely dvere a Jaruška vstoupila, já jsem se trošku lekla, ale uvidela jsem její úsmev a hned bylo všechno jiné. Pristoupily jsme k sobe a najednou nejak bez premýšlení a váhání jsme se objaly a políbily. Do té doby to pro nás ješte nebyla tak úplná samozrejmost, ale tehdy snad Jaruška byla ráda, že jsem se zastavila kvuli pomoci, nevím, ale prišlo jí to jako nejaký rozhodující popud. Já jsem si uvedomila, že už dlouho na takovou chvíli cekám, proste jsme to vzaly jako štastnou príležitost, kterou je treba využít. Proto naše objetí zdaleka neskoncilo brzy, naopak projevovaly jsme si všechny myslitelné nežnosti, které do té doby bývaly skryty pouze v reci a pohledech. Ted jsme se posunuly mnohem dál, došly jsme k hlazení a líbání. Mazlily jsme se nejprve vstoje a brzy na to pak i v Jarušcine ložnici. Od toho dne se stále více spolecne "sladujeme" a zvykáme si na myšlenku spolecného bydlení i intimního života.
Dosud jsme se spolecne sblížily, snad mohu ríci, už mnohokrát. Ucíme se rozpoznávat vzájemne své pocity, potreby a touhy. Zjištuji, že Jaruška je pomerne málo zkušená, asi to v minulých casech mela doma mnohem horší, než jsem mohla tušit. Proto si vzájemne zvykáme poskytovat si spoustu drobných potešení, hledáme svá nejcitlivejší místa a zpusoby, jak se jich dotýkat.
Má drahá Monuško, doufám, že Ti príšte budu moci napsat nejaké další novinky ze života a že také se snad brzy objeví nejaké nové vyprávení z vašeho dámského kroužku. Už se na ne moc teším, protože každá zpráva o lásce a o nežnostech nám všem urcite jen a jen prospeje, když se jinak obvykle moc dobrých zpráv nedovídáme. Prosím, pozdravuj "doma" ode me i od Jarušky a mejte se všechny krásne!

Loucí se Tvá zamilovaná
Verka

Má milá Veruško,
je to opravdu hrozné, jak dlouho už obe žijeme odloucené jedna od druhé. Když si vzpomenu na naši pomaturitní rozlucku, cítím se pokaždé chvilku tak trochu jako ve vyhnanství... Samozrejme si vždy hned uvedomím, že konec koncu vlastne naše osudy zase nejsou ve skutecnosti nijak desivé, obe jsme prece zakotvily v nových domovech a mezi dobrými práteli (popravde je to i mnohem víc...), ale stejne ona trocha stesku presto zustává.
S radostí jsem si proto precetla Tvoje povídání, ve kterém mi predstavuješ svou Jarušku, a myslím, že podle všeho se na Tebe usmálo štestí, když Tvá družka je tak milá a príjemná žena. Tvá myšlenka o podobnosti mezi ní a mnou je zajímavá, ovšem zatím si netroufám nic bližšího v této veci odhadovat. Težko ríci, není vlastne vylouceno, že kdybych bývala v tech "dávných dobách" dopadla nejak líp s bývalým prítelem, mohlo se možná stát i to, že bych se byla po case taky zaradila mezi mladé matky vozící kocárek, což mi tehdy pripadalo jako hororová predstava... Co by bylo pak, netuším, ale dost pochybuji, že by mi bývalo hypotetické manželské soužití vydrželo moc dlouho, dneska to vidím jako prakticky nemožné. Tak tedy nejaké rysy príbuznosti mezi námi možná budou, ale to je opravdu težké nejak merit. Leda možná mužeme mít neco spolecného aspon pokud jde o vnejší podobu. Ona je, jak píšeš, telocvikárka, já jsem baletka, takže treba mužeme mít srovnatelné postavy, ale to už si moc vymýšlím :-) .
No nic, to prece není tolik duležité, jak vypadáme, ale jak si s "protejškem" rozumíme... (I když trošinku na tom asi prece bude záležet, co ríkáš, aspon já jsem tehdy na chodbe školy, kde jsme se spolu poprvé potkaly, nejdíve uvidela krásnou fešandu, která se moc mile usmívala, a pak teprve mi došlo, že zrejme i Ty koukáš po me s podobnými pocity :-) .). A jestli vám to dohromady dobre svedcí, je to skvelé a primlouvám se, važte si své lásky co nejvíce!
Aspon jak já to vidím, moje vlastní presvedcení vypadá asi tak, že mé dávné city celkem trvají a nejradeji bych si k sobe pritáhla krome všech nových prítelkyn i "tu drívejší", která pak že to jenom je ? :-) Ne, bez legrace, urcite jsem si dobre zvykla v novém prostredí, ale zdaleka nejen to. Poznala jsem všechny soucasné prítelkyne, dovolím si ríci, dost dobre a získala jsem jistotu, že mezi nimi se nemusím bát žádných zklamání. Pritom ale vím jiste, že se ani trošku nechci nejak odpoutat od romantických vzpomínek na chvíle strávené spolu s Tebou, Veruško!
Když si precteš ty texty popisující naše soucasné zážitky, ver mi prosím, že nelžeme a snad ani nepreháníme ve svých líceních, naše vzájemné city jsou skutecne plné jak nežnosti, tak i dejme tomu "vášne". Možná to není v bežném živote obvyklé, ale my jsme mely až neskutecne velkou míru štestí, když jsme se postupne dávaly dohromady... Treba to bylo zpusobeno tím, že nás prakticky seznámila Eva, respektive naše predchozí onemocnení nás k ní zavedla. Clovek snad po prekonání nepríjemného životního úseku mívá tendenci hledat v sobe i v druhých to dobré, aby si nejak ono zlé vykompenzoval, nevím. Vliv Evicky coby dobré duše a ochránkyne našeho štestí je pritom jistý.
Chci tím ríci, že tady v kruhu svých družek se cítím bájecne, dokazujeme si vzájemnou lásku a to je prece to, co každý clovek hlavne potrebuje. Stejne tak doufám, že i Ty a Jaruška máte nejlepší nadeji, že se dobre sžijete a budete si jedna druhé tím nejlepším, co jen si lze prát. Verím, že se Ti povede najít pro vás obe ten správný zpusob sbližování, když máš dojem, že se celá vec nesmí moc uspechat. Jaruška zrejme jenom potrebuje nabrat trochu sebeduvery a urcite pak už "to pujde samo". Prece každá z vás (a vlastne i "z nás", však jsme prece všechny podobne založené...) má hlavní prání prožívat jen ty nejkrásnejší chvíle s prítelkyní at už v dobe svátecní nebo všední, proto se stací práve jen spolehnout na vlastní city.
Veruško, myslím, že už bych asi nemela prehánet tyto své rady, byt dobre mínené, protože tady záleží jen na Tvých a Jarušciných snahách. Doufám, že mi brzy zase napíšeš a že všechny Tvé zprávy i nadále budou aspon tak optimistické, jako ta minulá. Zatím prosím vyrid Jarušce nejsrdecnejší pozdravy ode me i od všech ostatních devcat (samozrejme jim o vás vyprávím a všechny vám držíme pesticky :-) ). Opatrujte si to krásné a at vám láska kvete! (A aby mohla dobre kvést, nezapomente ji také obcas dobre zalévat ...:-) !)

Zatím se loucí Tvá milující Monika.

Ahoj, Monuško,
tentokrát se mi zdá, že asi vubec nemusí uplynout kdovíjak dlouhá doba, abych Ti odpovedela na Tvuj dopis... Když jsem si precetla, jak me podporuješ ve vztahu k Jarušce, musela jsem se až podivit necekané shode mezi Tvými radami a názory a skutecným životem. Jako kdybychom postupovaly podle nejakého plánu :-) . Predvídáš tam, že se všechno brzy dostane do prirozeného vývoje, a opravdu, ten vývoj nastal málem bleskove, jako sedmimílový skok! Vubec jsem se nemusela bát, že si snad s Jarkou nejak nebudeme v necem rozumet, že by treba ona mohla mít problémy s mým prílišným spechem.
Ukazuje se, že všechno bylo zrejme zavineno jenom jejím neštastným rodinným životem v dobe pred rozvodem. Ten její bývalý proste po všech stránkách nebyl tím pravým, nejen kvuli svému sobeckému a neurvalému chování, ale hlavne ji nedokázal nikdy "probudit" a pomoci jí najít v sobe samé nejakou "poezii lásky", nevím, jak to jednoduše vyjádrit. Jaruška proste doted musela cekat na neco nového, naštestí aspon po nekolika letech jsme to snad spolu konecne našly... Puvodní ostych ci stopy neduvery v jejím chování mizely ze dne na den. Když si uvedomila, že tentokrát si spolu opravdu budeme moci vzájemne po všech stránkách vyhovovat, vymýšlet si (pravda i s ohledem na rodinné závazky, o deti se samozrejme staráme :-) ) všelijaké rozpustilé hry a užívat si neceho, o cem možná jen snila, má drahá mi prímo pred ocima roztávala.
Zacalo to asi tím, že si ode me (zprvu trošku váhave) dala poradit ve vecech lícení a všelijakých módních problému. Sice celkem vzato její vlastní vkus ani pres prožité podivné období nezakrnel, ale prece jen potrebovala v nekterých otázkách nejak nasmerovat. Porídily jsme nejaké nové oblecení a hlavne jsme se pokusily (doufám, že úspešne) zkombinovat muj a Jarcin styl tak, abychom se vzájemne dobre doplnovaly. Myslím, že prinejmenším nekdy pri spolecných procházkách mužeme pusobit docela dobrým dojmem :-) .
Tato vzhledová promena byla duležitá, ale samozrejme by sama nemohla stacit, byt navenek dává znamení, že asi k sobe nejak patríme... Bylo ovšem nutné hlavne doma v soukromí opustit ostych a zbytky Jarušcina strachu. Dávám jí od samého pocátku najevo svuj obdiv a city, vidím, že s dobrým výsledkem. Jaruška se už "našla" a nedelá jí problémy dát se ode me líbat a navíc je sama cím dál aktivnejší.
Jsem napríklad moc ráda, když zjištuji její zrejme nelícený zájem o nám dobre známé mokré hry. Já jsem ji zkusila privést k této forme zábavy jednou vecer pri koupání. Zacalo to naprosto nenápadne, kdy jsme spolu uložily (po vecernícku...) deti do postýlek, pak jsme nejakou dobu koukaly na jakousi televizní inscenaci s lehkým doprovodem rovnež lehkých nápoju. Jak se nachýlil cas, zdálo se nám, že už je treba jít spát.
Presunuly jsme se do koupelny, Jarušcina vana je naštestí opravdu velká, nebyl problém natocit si teplou vodu a obe se do ní "naložit". Sedely jsme proti sobe tvárí v tvár a jak jsme se tak na sebe dívaly, vyhrívaly jsme se ve vode a trochu se taky vzájemne omývaly, nevím ani, jak se to stalo, prisunula jsem si Jarušku k sobe pri vlastních rozkrocerých nohách co nejblíže. Políbila jsem ji, naše nadra se letmo dotkla a aniž bych si to byla predem uvedomila, pocítila jsem v tu chvíli náhlý nápor "malé potreby". Blesklo mi hlavou, jestlipak si ona všimne, když si já dovolím podvolit se onomu tlaku a nechat proudit u dna vany svou horkou tekutinu?
A ted práve nastalo neco, co me až ohromilo, behem okamžiku jsem uvidela na Jarcine tvári záblesk prekvapení, vystrídaný roštáckým úsmevem. Hned na to jsem mela príležitost se divit ješte víc, když totiž jsem zaznamenala i já presne totéž, co prve Jaruška. Ono teplo u dna se jakoby vracelo ke mne! Je jasné, že i má milá po vecerním upíjení dospela ke stejnému pocitu tlaku a dala se mnou velmi rychle inspirovat k odpovídající reakci... Zkrátka v té chvíli padly mezi nami další, snad jedny z posledních zábran, víme, že žádná z nás nemá, pokud jde o takovéto intimní hry, problémy je zjevit a nemusíme se bát zbytecných predsudku. Tehdy jsme ješte nejakou chvíli pokracovaly ve strídavém omývání a polévání se, nejprve v plné vane, pak už pod sprchou. No a když už se nám tím v koupelne nahromadilo mnoho tepla a nemusely jsme se obávat prochladnutí, ukoncily jsme toto vecerní koupání moc peknou hrou s doteky v rozkroku až do úžasného záverecného vyvrcholení. Obe jsme si vzájemne maximálne vyhovely a ujistily se o tom, jak se umíme krásne potešit. A zkus si predstavit, jak se nám potom skvele usínalo v objetí!
Od té doby se nijak neomezujeme, Jarušce se pestování vodních her zrejme ohromne zalíbilo a casto se k jejich opakování i rozvíjení vracíme. Plánujeme na nejbližší dobu porízení potrebných vecí k nošení plenek behem dne, protože obe uznáváme všechny duvody, jež dosud uvedly Tvé družky. A možná (aspon bychom to rády dokázaly) se naucíme i podobný trik s plenkou, který kdysi objevila paní Barbora, když trávila volné chvíle v soukromí. Proste musíme se snažit využívat každou možnou chvíli, abychom dohnaly to, co jsme snad zatím zameškaly :-)) !
Loucí se a zdraví Tvoje Veruška

PS
Vyrid prosím i moc pozdravu všem od Jarušky!
PPS
Já i Jarka jsme si samozrejme precetly Markétcino lícení o prubehu vašeho seznamovacího vecírku a celé to na nás udelalo nepopsatelný dojem. Aspon vynález studánkové hry je prímo epochální, na mou duši jsme tehdy obe litovaly, že onen vecírek probehl bez nás :-) . Ale je to tím pádem pro nás dalším popudem k rychlému postupu ve výše uvedeném "dohánení". Pokud mi to doovolíš, budu se pokoušet napodobit také já Tvou úlohu - roli studánky. Snad to v mém podání také trochu zapusobí... Prosím, drž nám palce!

Tak tedy Veruško,
já opravdu zírám, jak Ty to deláš, tomu já ríkám príznivý vývoj :-) ! To by se snad ani nedalo naplánovat, tady musí jít o osudové štestí... Vidím, že Ty i Tvá Jaruška jste nejspíše na sebe cekaly. Tady se už možná nemusí nic dodávat, než jen prát, aby vám to vydrželo. My všechny v našem kroužku jsme si Tvé psanícko samozrejme precetly a ríkáme si, jak nárocné je udržet se, abychom vám nemusely závidet. Doufáme jen, že nehrozí, že by vám dvema snad vyschly nápady. Ostatne, jak by mohly vyschnout, když, jak píšeš, jste našly také svou vlastní novou studánku, doufejme že dosti vydatnou :-) .Samozrejme Ti "dávám královský souhlas" k provozování príslušné hry, jen se pilne starej o vaše spolecné mokré štestícko. Jestli i Jaruška má tuto zábavu ráda, nemusíte se asi skoro niceho obávat.
Jak je uvedeno ke konci Markétcina vyprávení, shodly jsme se tenkrát na nutnosti sejít se znovu v plném obsazení všech clenek spolku. Opravdu se to podarilo a o tomto spolecenském podniku slíbila povyprávet Helena. Jak jen to bude možné, najdi si toto povídání a prípadne i s Jaruškou si to proctete. Zopakovaly jsme si tam tehdy to nejlepší z predchozí party a navíc se zejména podarilo navodit nové sblížení mezi naší Karolínou, která osamela po rozvodu, a novou clenkou kroužku Alicí. Všechno nám tenkrát tak krásne klaplo, až tomu málem sama nemohu uverit. Ale je videt, že láska je opravdu mocná carodejka a dokáže delat divy... Proto verím, že i ve vašem prípade bude všechno pokracovat podobne hezky.
Ješte si vzpomínám, jak jsi se zmínila o plenkovém triku paní Barbory, jestlipak se vám povedlo pokrocit s jeho osvojováním? Popravde musím priznat, mám pocit, že je to sice vec velmi zajímavá a urcite vzrušující (prinejmenším já pri té predstave mívám sklon rychle vlhnout), ale bohužel nemohu tvrdit, že by bylo snadné se ji naucit. Zkoušela jsem se už párkrát vybavit potrebnými "obaly" z igelitu i plenek, ale nejak mi to nešlo :-( . Asi to vyžaduje umet se skutecne dobre odpoutat od okolních rušivých vlivu a soustredit se jen a jen na vlastní klín... Pokud nekterá z vás (prípadne dokonce obe) zvládne ono soustredování a skutecne se naucí prožívat intimní vlhké orgasmy, bud prosím tak hodná a dej mi vedet. Bude to pro me doufám dalším stimulem k ješte vetší snaze, opravdu bych to ráda dovedla. Pokud obcas nekam cestuji, strašne by mi to napomohlo zkrátit si dlouhou chvíli.
Veruško, zatím se s Tebou i s Jaruškou tímto loucím, preji vám za sebe i za své družky moc štestí a lásky a prosím Te, napiš mi, až budeš mít chvilku. Díky, teším se!

Zdraví Monika

Zpatky